Mařenice » Historie

Obecní úřad



Historie

Mařenice

mařenice pohledy
Vznik obce sahá do 12. až 13. století, kdy byl osídlován Cvikov a první zmínka o ní je z roku 1372 v souvislosti s obchodní cestou do Žitavy. Obec patřila pánům z Milštejna a ve 14. stol. byly již Mařenice farskou oblastí, neboť Jindřich Berka z Milštejna zde jmenoval faráře. Kde tehdy stál kostel není známo. Jaroslav řečený Dubský, byl v husitských válkách věrný císaři a vstoupil do svazku se šesti městy na německé straně. Před tlakem husitů prchnul do Zhořelce a odtud se zúčastňoval bojů proti nim. Po porážce husitů se stal vlastníkem České Lípy, kam se v roce 1444 přestěhoval. V roce 1532 připadlo panství a tím i obce pánům ze Zákup. V roce 1612 přešel majetek Berkových do držení Jana Novohradského von Kolovrat. Po jeho smrti v roce 1632 se vdova znovu provdala za knížete Jindřicha Juliana ze Saska Brunberga. Jeho syn byl velmi pokrokový, dal postavit dvě sklárny na Juliovce a v Mařenicích ( na Samotách). Jeho dcera Františka( po druhém provdání von Toskana) byla velmi pobožná a nechala postavit v Mařenicích kostel význačným stavitelem Octavio Borggio z Litoměřic. Říká se, že Mařenice si vybrala kněžna jako poutní místo na záchranu katolicismu proti protestantům, ale když poprvé jela od Cvikova a neviděla druhou věž, přeložila poutní místo do Poličky.


mařenice pohledy
Její dědička Anna Karolina, byla v roce 1743 upálena pro nařčení pro spolupráci s nepřítelem. Majetek pak připadl Habsburkům a spravoval jej hrabě Chotek. Je možné, že selského povstání v roce 1775 se zúčastnili i sedláci z Mařenic. Dalším vlastníkem byla i Maria Luisa, manželka Napoleona,ale syn, dědic majetku zemřel a tak znovu vše připadlo Habsburkům. V období 1.republiky se obec rozrůstala nejen co do počtu, ale i co do množství služeb. V obci byly dva obchody, cukrárna,řeznictví,několik hospod, zubař,Kampelička, prodejna textilu, kovářství,drogerie,pila,mlýny, krátce na to i četnická stanice,truhlářská dílna a pošta.

Obec byla zemědělská, ale to nestačilo pro obživu všech obyvatel,a tak se jezdilo za prací do Cvikova,Oberstdorfu,Žitavy,Varnsdorfu či Liberce. Většinou se jezdilo na kolech. Doma se vyráběly umělé květiny, smolnice, pletly se slaměné klobouky, prodávaly se otýpky, písek na mytí,brousily korále( tuto práci vykonávali i děti).

Vodovod byl postaven v roce 1910. V roce 1989 byl vybudován nový zdroj v Horní Světlé, který stačí krýt zvýšenou spotřebu pitné vody způsobenou vzrůstající rekreací.


mařenice pohledy
Elektřina byla zavedena do Mařenic v roce 1922 a obec to stálo 80 tisíc Kč. V roce 1928 byla elektřina zavedena do Čtyřdomí za 30 tisíc Kč. V roce 1894 byla v Mařenicích zřízena pošta,nejprve doručování,od roku 1933 pak i telefon a telegraf. V Mařenicích je domov mentálně postižených,dříve přestárlých. V těchto místech byla v letech 1826 až 1830 malá přádelna. Po požáru zde bylo v letech 1840 až 1878 zřízeno zámečnictví. V letech 1903 až 1905 zde bylo krejčovství. V roce 1915 se zde vyráběly nábojnice. V roce 1924 zde byla koželužna, ale na podzim objekt koupil Cvikov a dal zde vybudovat chudobinec, který byl otevřen 1.12.1928.

Dolní a Horní Světlá

První zmínka je z roku 1391 kdy patřila Světlá k panství Milštejnskému,majitelé Berků z Dubé, 1612-majitel Novohradský z Kolovrat, 1632-panství sasko lauenberské, 1741-panství bavorského vévody a od r. 1847 rakouské císařství. Obyvatelstvo se živilo tkalcovstvím, málo výnosným zemědělstvím, prací v lese a obchodem se dřevem. Světlá byla vyhledávaným letoviskem i pro turisty z nedalekého Saska. Není divu, že zde vyrostla řada hostinců. V roce 1874 se obce rozdělily na Dolní a Horní Světlou. Elektrifikace byla provedena v r.1922.


mařenice pohledy
Na dolní Světlé-křižovatce směrem na Horní Světlou stojí restaurace, která dříve nesla název Schaferova, po roce 1945 byla přejmenována na Národní dům. V lesích na úpatí Luže stál hotel Neubrasilen, sloužící po r. 1945 jako dětská zotavovna, později však zbořený. Dochoval se pouze místní název Brazilka. Pro zimní sporty byly už před první světovou válkou využívány rozsáhlé stráně na úbočí Luže. První sportovci již tehdy lyžovali na proslulém svahu Hang Dreizehn. Dnes je zde lyžařský vlek na Třináctce. Na Krkavčích kamenech stál od r.1878 hostinec, který se po řadě přestaveb proměnil v navštěvovaný horský hotel, jeho majitelé využili atraktivnosti blízkých skalisek. Po ohnivé smršti v polovině 20 stol., již nebyl obnoven. První požár jej postihl v r. 1885. Byla zde celnice a od r. 1834 škola-dvoutřídní ( okolo 110 žáků). Obec nechala na vlastní náklady v r. 1996 obnovit místní kapličku.

Na Horní Světlé měli kdysi vlastní obecní úřad, jednotřídní později dvoutřídní školu-r.1833-1841, dvě lesovny,celnici a malou kapli, která padla za oběť zubu času. Dnešní chatu Luž v místní části Myslivny navštěvovali turisté odedávna. Kolem r. 1930 ji renovoval majitel Richard Salzbrunn. Východně od Luže vedla stará komunikace. Stály u ní proti sobě česká a saská restaurace. Zatímco česká byla zbořená, v saské se můžete dosud občerstvit.

V katastru Horní Světlé je nejvyšší hora Lužických hor „LUŽ“, která měří 795 m.

Historické pohledy